Den čtvrtý 17. 6. 2014
Vypadá to, že jsme k neutahání, před ranní písničkou jsme byli v podstatě všichni vzhůru a snad jsme i čekali za dveřmi, až budeme moct ven :-). Po rozcvičce, snídani a čištění zubů jsme si prohlédli fotky, vyhodnotili včerejšek a zapsali si ho do deníčků.
Pak už byla na řadě první dnešní hra, tentokrát od lesního skřítka Bukovce. Ten totiž pomáhá ochraňovat mláďata v hnízdech před kunami a dalšími dravci a o to samé jsme se pokusili i my. Naším cílem bylo přenést deset ptačích mláďat (šišek) do bezpečí a vyhnout se útočícím dravcům (paní učitelka a Bára) s tenisáky. Původní limit byl sice deset minut, ale paní učitelka ho v okamžiku, kdy už s Bárou neměly ani kousek dechu z usilovného běhání v plicích, pohotově zkrátila na pět :-). Nám to ale nevadilo, protože se nám podařilo přenosit většinu mláďat a unikat nebezpečným střelám.
Vrátili jsme se do hotelu na svačinu a pak se vydali na kraj lesa, kde jsme pokračovali ve včerejších postřehových hrách s Chramostejlíkem a nově plnili úkol od hudby milovného Raráše, který si kromě hraní sám vyrábí hudební nástroje. O to samé jsme se pokusili i my, rozpracovali jsme si je a dokončili po večeři.
Oběd byl dnes dříve, abychom stihli autobus do Hrádku, protože Laduška ráno objevila další vzkaz na kouzelné mapě a tak jsme se vypravili získat druhou část pergamenu. "Vyfuněli" jsme krpál k pomníku Koziny a jakmile Bruno spatřil ve skutečnosti stejnou sochu, kterou máme i na kouzelné mapě, všichni jsme se k ní rozběhli. Druhý díl pergamenu objevila tentokrát Valča. Zatím si myslíme, že jsou na něm plameny.
Paní učitelka nám pak předala úkol od Knižního permona, který pro nás připravil šest kvízových otázek vždy s nabídkou tří různých odpovědí. Na informačních cedulích jsme pátrali po správných odpovědích a když se nám to povedlo, získali jsme správné písmenko do tajenky. Z té jsme se dozvěděli, jak se jmenoval rod, který tady na Chodsku před třemi sty lety vládl. Byli to Lamingenové a přišli jsme na to skoro všichni. A to i přesto, že jsme se museli stále dokola opravovat, v podstatě to nikdo nevzdal. Z Hrádku jsme se vypravili z kopce dolů po červené značce do Trhanova (tam se narodil Josef Thomayer, co je po něm pojmenována krčská nemocnice). V lese jsme nejdříve přežili invazi mravenců a pak hráli "placáka", v němž byl nejúspěšnější Eda. V Trhanově jsme si chvíli hráli na příjemné louce a samozřejmě nakupovali samé dobroty ve večerce a pak autobusem dojeli zpátky do Pece.
Před večeří jsme měli volno, které většina strávila v rybníce. Po večeři jsme dokončili výše zmiňované hudební nástroje a všichni jsme si za ně vysloužili plný počet bodů. Také jsme vymysleli další sloku písničky, dnes na melodii "Kočka leze dírou". Šesťáci si na večer připravili "kulturní program" názvem ŠvP má talent a my jsme byli pozváni jako diváci. Porota byla velmi profesionální a vystupující na vysoké úrovni. Moc jsme si to užili a dodali si odvahy, abychom všichni společně zazpívali námi oblíbenou píseň Plyšáci. (https://www.youtube.com/watch?v=FzLEa889Kdk&feature=youtu.be) Odměnou nám byla cédéčka, každý dostal jedno.
Pak už ale paní učitelka zavelela večerku, my si vyčistili zuby, poslechli si ukolébavku a pak už spali jak zabití. Stýskání dneska bylo překvapivě málo, asi si začínáme zvykat.